fulgurit

Fulgurit nalezený na Sahaře v severní Mauretánii. Rozměry zhruba 7 x 3 cm. Středový kanál je nevýrazně vyvinutý a je zalitý kapičkami taveniny.

Fulgurit (alternativní název bleskovec nebo též "zkamenělý blesk") je zvláštní geologický materiál patřící spolu s tektity do rodiny šokově metamorfovaných hornin. Narozdíl od tektitů, jejichž vznik je spjat s náhlým uvolněním energie do zemské kůry způsobené dopadem kosmického tělesa, fulgurit vzniká výbojem elektrické energie při atmosférických bouřkách. Ve své podstatě se jedná o přetavený pouštní písek, který byl zasažen bleskem. Suchý pouštní písek má z hlediska elektrické vodivosti podobnou charakteristiku jako vzduch a blesk jím prochází podobně jako v atmosféře. Při úderu blesku dosahuje teplota výboje až 30 000 stupnů celsia, díky čemuž dochází ve zlomku vteřiny k roztavení a spečení písečných zrn. V místě průchodu výboje tak v písku vzniká dlouhý kanál tvořený fulguritem. Ten je často dutý, vnitřní stěny jsou pokryté sklovitou taveninou a směrem od středu pak můžeme na průřezu pozorovat paprsčitou strukturu částečně natavených zrn písku. Dutý kanál uvnitř fulguritu (pokud je vyvinutý) vzniká explozí zahřátého materiálu a vytvořením krátkodobého vakua po průchodu elektrického výboje. Fulguritová struktura, která zůstává ukrytá hluboko v písku, může být až několik metrů dlouhá, občas i rozvětvená, podobně jako pozorujeme blesk v atmosféře. Postupem času, po odvátí pouštního písku se povrchové části fulguritového útvaru obnažují a v podobě úlomků se nachází na poušti.