meteorit Sikhote Allin

Úlomek Sikhote-Allinského meteoritu o velikosti zhruba 3 cm. Tento kus představuje velmi pěkný šrapnel se zubatým roztříštěným okrajem a zřetelnými rýhami na kontaktní straně.  

Sichote-Allinský meteorit spadl na východní Sibiři dne 12.2.1947. Je to největší zdokumentovaný dopad kosmického tělesa v historii lidstva. Železný meteorit o váze zhruba 90 tun se roztříštil v atmosféře ve velmi malé výšce (asi 5 km), v podstatě těsně nad zemským povrchem. Jeho úlomky dopadlé na zem vytvořili kráterové pole, kde největší z kráterů měl v průměru 26 m. Úlomky mají charakter šrapnelů (ostrých plíšků, které jsou deformované nárazem na zemský povrch), výjimečně se vyskytují větší kusy s hladkým, ohořelým povrchem. Úlomky meteoritu, které se na nalezišti nacházejí, nejsou v zemi uložené dlouho (do dnešních dnů zhruba 70 let), proto nemají povrch výrazně postižený korozí a nesou znaky nárazu do zemských hornin (škrábance, ohyby a jiné deformace).

více informací o meteoritu Sikhote-Alin

Železné meteority jsou části jader asteroidů a planetek, které vznikly v dobách tvorby naší sluneční soustavy (před cca 6 - 4,5 miliardou let). Tato kosmická tělesa putují vesmírem a při jejich vzájemné srážce dojde k jejich roztříštění. Tím vznikají tzv. diferencované meteority. Hmota větších kosmických těles jako jsou planety, planetky či asteroidy je totiž diferencovaná - rozdělená na těžší hmotu (železo a nikl) která je soustředěna hluboko v jádře a lehčí silikátovou hmotu, která je tvořena silkátovými minerály a vytváří plášť a kůru. Roztříštěním asteroidu tak mohou vzniknout  fragmenty jádra (železné meteority), mezosiderity a palasity (hmota na pomezí jádro-plášť) a achondrity (silikátová hmota pláště a kůry). Tyto fragmenty se po srážce rozletí do vesmíru a mohou křížit oběžné dráhy planet. Pokud je takový materiál (meteoroid) zachycen gravitačním polem Země, prolétne atmosférou (stává se z něho meteor) a pokud zcela neshoří a dopadne na zemský povrch, označujeme ho jako meteorit.