Zkamenělina jedné z nejstarších suchozemských rostlin rodu Rellimia hostinensis z českého středního devonu. Tato primitivní rostlina je zástupcem tzv. Rhyniofytních rostlin, což byli jednoduché cévnaté rostliny, které se jako první živé organismy adaptovaly na život na suché zemi. Rellimia hostimensis je prakapradina (předchůdce kapradin), které se začaly rozvíjet až mnohem později v období karbonu. Na kameni se nachází několik rozvětvených stonků s charakteristickým rhyniofytním větvením ve tvaru písmene Y. Rozměry kamene jsou 11 x 9 x 2 cm.
Vzorek pochází ze srbského souvrství (střední devon pražské pánve) a dokumentuje postupný přechod z mořského do suchozemského prostředí, ke kterému na našem území došlo v dobách středního devonu, kdy započínalo variské vrásnění. Tyto primitivní rostliny poprvé (rhyniofyty) vystoupili z moře do suchozemského prostředí, kde kolonizovali pobřežní oblasti hustými porosty. Do moře pak byli z pobřeží splavovány zbytky těchto rostlin, které se uchovali v mořských břidlicích, spolu s trilobity, mlži a jinými fosíliemi. Rostlina Rellimia hostinensis mohla být podle rekonstrukcí až 1,5 m vysoká a vzhledem připomínala vysoké rákosí. Její stonek se však v několika místech několikrát rozdvojoval až ke konci větévek, kde byla rostlina zakončena primitivními listy.
Z období devonu jsou známé i první primitivní lesy (např. v USA) tvořené těmito rostlinami, v českém masívu však tato pozdější etapa vývoje zachována není. Rhyniofyty byli vůbec první suzchozemské organismy ajsou předchůdci všech pozdejších rostlin (kromě řas a sinic). Jejich porosty na rozhraní moře a suché země vytvářeli vhodné prostředí pro drobné mořské živočichy, které se v nich postupně v průběhu milionů let přizpůsobovali suchozemskému životu. Díky tomu nastal na rozhraní devonu a karbonu výrazný evoluční skok, který byl ve znamení nejen masivního rozvoje rostlinné říše, ale i doposud nevídaných forem živočichů - zejména hmyzu jehož prapůvod lze spatřovat v adaptaci drobných mořských členovců (možná korýšů) na život na souši a obratlovců (ryb a později plazů a obojživelníků, jejichž evolučními předky mohli být devonské pancéřnaté ryby).
stáří:
prvohory, střední devon, stupeň givet
(zhruba 392 - 385 milionů let)
lokalita:
Praha, Hlubočepy
taxonomické zařazení:
říše: Plantae - rostliny
oddělení: Progymnospermophyta
třída: Aneurophytopsida
rod,druh: Rellimia hostinensis
