fosilní zub Mosasaura a čelist rejnoka

Kámen představuje zkamenělinu kosterních pozůstatků několika mořských živočichů. Nejvýraznější je zub velkého mosasaura (Mossasaurus anceps) , který je téměř 5 cm velký (korunka je bohužel prasklá a lepená). Dále jsou na kameni blíže neurčené zbytky kostí a obratlů mořských plazů a dále pak i dochovalá čelist s několika knoflíkovími zuby malého druhu rejnoka Phacostus punctatus. Tento vzorek velmi pěkně ukazuje, kteří živočichové žili společně ve svrchnokřídovém moři před zhruba 65 miliony let.

Mosasauři byli obří plazi adaptovaní na život v moři. Tito draví ryboještěři, kteří dosahovali délky kolem 15 m, měli dlouhé štíhlé tělo s dlouhým ocasem a s končetinami ve tvaru ploutví, díky nimž byli ve vodě velmi rychlí a obratní. První lebka mosasaura se našla roku 1952 v Holandsku, kde byl tento mořský plaz poprvé popsán. Mosasaurus měl lebku s velkými čelistmi osazenými desítkami asi 5 cm dlouhých špičatých zubů. Mosasaurus byl obávaný predátor, který lovil patrně ryby a menší tvory a také se mu přisuzuje velký vliv na úbytek hlavonožců se stočenou schránkou - amonitů. Kromě mosasaurů se v Khouribě nacházejí i pozůstatky jiných ryboještěrů, např. plesiosaurů. Období svrchní křídy před 65 miliony let bylo ukončeno katastrofickou událostí, kterou patrně způsobila srážka Země s malým asteroidem nebo kometou, díky čemuž došlo k masívnímu vymírání druhů v živočišné i rostlinné říši a k ukončení éry dinosaurů.

lokalita: 
fosfátové doly Oued Zem, Khouribga, Maroko
stáří: 
druhohory - svrchní křída (65 milionů let)

taxonomické zařazení:

říše: Animalia - živočichové
kmen: Chordata - strunatci
řád: Squamata - šupinatí
čeleď: Mosasauridae
rod, druh: Mosasaurus anceps